Monday, December 19, 2011

16. týden - bude to holka

Na gyndě nám dělali UZ. Podle doktorky je to holka. Já jsem si to myslela, podle babskejch rad, že by to mohla být holka. Mám děsnou chuť na sladký a břicho spíš do šířky, levý prso větší... :) prostě jsem to nějak tušila. Uvidíme, jestli to potvrdí velký UZ ve 20. týdnu.

Sunday, December 4, 2011

14. týden - výběr porodnice a fronty

ISSUE MĚSÍCE: porodnice
14tým týdnem začíná druhý trimestr. Výryzně tedy klesá pravděpodobnost potratu, takže je čas registrovat se do porodnice. Cynické, ale pravdivé...
V Praze to každopádně funguje tak, že pokud nemáte protekci, musíte si jít v den 14+0 stoupnout do fronty do vámi vybrané porodnice a doufat, že budete mezi prvními, které ještě vezmou. Pak dostanete razítko do průkazu a je to. Registrují cca 10-15 žen na den. Chápu, že porodnice nejsou nafukovací a nějak se ten přetlak vyřešit musí. Ať mi ale nikdo netvrdí, že to nejde vyřešit jinak než tím, že těhotný v horku nebo v mraze stojí ve frontě od 5ti ráno několik hodin. To žijeme ve středověku?!? Proč se tedy řeší rušení menších porodnic v okolí Prahy, když je takový přetlak?!? 
Mimochodem celý výběr porodnice je dost náročný rozhodnutí. O porodnicích koluje spousta informací a drbů, těžko říct, který jsou pravdivý a který ne...obecně se zkušenosti dost liší, ale vyloženě pozitivní hodnocení nemá snad žádná.
Ve většině z nich nejde počítat se soukromím. Zejména na hekárně, během první doby porodní, k vám nepustí manžela, protže jste na "hekacím" pokoji s dalšíma ženama. Na to, že za přítomnost partnera se platí, je to docela zajímavý...na hekárně můžete být sama spoustu hodin, na sále pak nejspíš jen chvilinku...a přesto si za to nechají dost zaplatit. Absurdní.
No a taky porodní sály jsou rozděleny na boxy, tzn. jen paravany, nikoliv zdmi. To znamená, že slyšíte co se děje na ostatních boxech a pokud se váš partner vzdálí jen několik metrů, pravděpodobně bude koukat na cizí porod...nevím, ale mě by nebylo příjemné, kdyby na mě čučel někdo cizí a manžel  bude mít dost trauma z porodu vlastního dítěte. Není to tak úplně všude (myslím v Podolí je nějaké soukromí), ale určitě doporučuji dopředu zjistit, pokud jste "přecitlivělý" jako já.
Další věcí, která mě znepokojuje je, že někde dodneška přetvrvává nacistická metody studeného odchovu. Dítě se po porodu sebere, provádějí se na něm kdejaká vyšetření, která z velké části můžou počkat a ideálně se pak odveze na pokoj s ostatními novorozenci, kde je na noc. Možná po porodu změním názor a budu chtít odpočívat, teď v plný síle a při smyslech si ale myslím, že by dítě mělo být s matkou. Porod je pro něj obrovský šok, přichází do studenýho cizího světa, musí začít dýchat, opoští bezpečí...jediné co mu připomene dosavadních 10 měsíců je matka, její vůně a tlukot srdce. Není lepší místo, kde by mělo po pordodu být, než u maminky na hrudi. Já být mimnkem, tak rozhodně budu chtít být u maminky a ne někde mezi cizíma lidma. Takže já svoje dítě po porodu nedám a myslím si, že každá porodnice, pokud je to jen trochu možný, by měla umožnit dítěti být u matky. A to se věšinou neděje... 
Další issue může být s epidurálem nebo s nástřihem. Někde je dělají rutinně, skoro povinně, jinde vám ho třeba nebudou chtít dát. Co mě pobavilo nejvíc (ale pozor, nevím jeslti je to pravda): pokud uvědomnělá matka, která má načteno a dopředu rozhodnuto, co by chtěla a co ne, přijde s tzv. porodním plánem, koukají na ni ve většině porodnic jako na potížistku. Dokonce jí do karty napíšou nějaký hanlivý zktratky (čcč - čubka co četla) a stejně nakonec ignurují její přání.
Vím, že je spouta bláznivejch ženskejch, co si do plánu navymýšlí kraviny a pak po doktorech vyžadují nesplnitelný. Ale myslím, že většina z nás má jasno a má poměrně rozumný požadavky. Nepřicházíme jako pacienti, ale jako informovaný rodičky a to asi doktoři nevidí rádi. Holt u nás vládne stará porodnická škola a ta nemá ráda odchylky od standardu.
Tohle a další důvody mě přiměly k tomu, že nechci rodit v Praze. Slyšela jsem samý pozitiva o Neratovicích a doufám, že mi nebude nic bránit v tom, abych rodila tam.
Má to ale samozdřjemě i nevýhody, např. to že nemají neonatologickou jipku, takže pokud by se porod zvrtnul a mimi bylo výrazně v nepořádku, muselo by být v nejhorším případě převezený do Motola nebo k Apolináři. K porodu je ale potřeba přistupovat positivně a nestresovat sebe ani dítě, takže to beru tak, že není důvod očekávat, že něco bude v nepořádku :)
Tak co, už si myslíte, že jsem bláznivá? :)

Sunday, November 20, 2011

12. týden - prvotrimestrální screening

12. týden, váha + cca. 1 kg.
Nic zajímavýho se neděje, prsa naštěstí nerostou, váha taky ne. Zato břicho jo :( asi mám slabý břišní svaly, protože se mi vyvalilo děsně brzo. Občas se mi už stane, že mě někdo pustí sednout v tramvaji...no ale aby nepřeháněla, je to minimálně. Do normálních kalhot se už nějaký ten týden nevejdu. Jdou sice zapnout, ale je to dost nepohodlný. Takže už jsem poprosila kamarádky o zapůjčení a taky něco nakoupila. Ještě že člověk ty kamrádky má, protože jinak bych asi chodila v jedněch hardech celý těhotenství. Komu by se chtělo všechno kupovat, když je to jen na pár měsíců. Netuším, co budu dělat s kabátem v zimě, protože za chvíli se do něj nevejdu.
Díky bohu za H&M a C&A, kde mají parádní a pohodlný kalhoty kolem 800,- Naše matky prý chodily v pytlích a hábitech.
Během 9ti měsíců těhotenství si člověk užije doktorů víc než by chtěl. Mimochodem jakých 9 měsíců, co je to za mýtus?!? 40 týdnů, ať počítám jak počítám, je spíš 10 měsíců.
Prvotrimestrální screening byl ale fajn. Manžel mohl být se mnou a poprvý viděl mimčo na obrazovce. Byli jsme oba trochu na měko. Dlouho se nedařilo změřit potřebný údaje. Nejdřív nás poslali koupit si vodu a pít  a pochodovat, aby se mimčo nějak otočilo. No a pak už to nějak naměřili a naštěstí ty pravděpodobnosti vyšly dobře, tak jsem v klidu. Je fascinující, jak už takhle brzo jsou vidět prstíčky a tak :)

Sunday, October 30, 2011

10. týden - doktoři v těhotenství

Už při první návětěvě na gyndě jsem dostala seznam vyšetření, který mě čekaj. Jako první mezi nima byl prvnotrimestrální screening. Je to test vývojových vad (Down atd.) a dělá se ve 12.týdnu těhotenství. O pár týdnů později (16.t) byl na seznamu uvedený tzv. tripple test, překvapivě taky na vývojové vady. Když jsem se ptala, jaký je mezi nimi rozdíl, dozvěděla jsem se, že tripple test dělá přímo gynekolog a screening dělají specializovaná pracoviště a platí se za něj cca 1500,-. To jsou mi informace...neptala jsem se přece na cenu, ale na rozdíl!
Tak jsem trochu pátrala a zjistila jsem zajímavý věci. Nejsem doktor, takže to podávám laicky. Oba testy se dělají kombinací odběru krve a ultrazvuku, kde se měří projasnění šíje a další detaily. Oba taky mají jako výsledek jen pravděpodobnost, že bude dítě postižené, nikoliv konkrétní jasný výsledek. 
Je mezi nimi ale i rozdíl. Tripple test je v zásadě zastaralá verze prvotrimestrálního screeningu, v některých zemích se už vůbec nedělá a to hlavně pro své 2 hlavní nevýhody. 
  • Dělá se až v 16.t, takže v případě problémů je míň času je řešit (trochu pozdě na případný potrat, pokud by se pro něj žena rozhodla v případě těžkého postižení plodu). 
  • Ale co je hlavní, dává falešně positivní výsledky a to poměrně dost často. To znamená, že jen špatným nastvením testu tuším až 30% ženám vyjde, že jejich dítě má vysokou pravděpodobnost postižení a přitom to není pravda. Takže je zbytečně stresuje a nutí se rozhodnout, jestli to "risknout" a být do porodu ve stresu, jestli mimi bude ok, nebo jít pro jistotu na odběr plodový vody. Odběr plodové vody sice přesně určí, zda je plod v pořádku nebo ne, ale zato u něj hrozí potrat, a to až v 1% případů. Na to, že vás tam tripple test posílá vlastně zbytečne, je to poměrně krutá statistika.
Naproti tomu prvotrimestrální screening se dělá o měsíc dřív (krev se někde dokonce odebírá  už v 10.t), takže je víc času na případné rozhodování / řešení. Ale hlavně, díky novějším metodám, má mnohem nižší míru falešných positiv. Takže když už vyjde špatně, nepošle vás aspoň na genetiku a odběr plodové vody zbytečně.

Takže já sama za sebe měla jasno. Rozhodně prvotrimestrální screening, i když bych ho měla platit. Takže mě příjemně překvapilo, když jsem zjistila, že je navíc zadarmo (Apolinář, Motol,...možná se platí v Genetu na Letný). Stačí jen přijít s doporučením z gynekologie a včas se objednat. Probíhá jako klasický ultrazvuk, jen se dítě delailně pozoruje a vizuální prohlídka se pak zkobinuje s výsledky krve (hladiny nějakých hormonů, detaily už jsem zapomněla) a s věkem matky. Pozor, od 31.roku matky roste křivka prudce nahoru (u obou testů) a test vychází hůř. Výsledkem je několik pravděpodobností (1 : x) že dítě bude mít poškození. Oba testy hodnotí pravděpodobnost těch základních, ostatní odhalit neumí. 
Při další návštěvě gynekologie mě ale čekalo další překvapení. Doktorka mě i přes dobrý výsledek screeningu chtěla poslat ještě na tripple test. Nechápala jsem, proč riskovat falešně positivní výsledek a případně se zbytečně stresovat, když už jeden (nota bene z lepšího testu). Protože upřímně, kdo by byl v klidu, kdyby mu vyšlo, že bude mít potižený dítě, i když by si 1000x říkal, že ten test je naprd. 
Pátrala jsem po tom, proč někteří doktoři vůbec screening nenabízejí a jiní pacientky nutí, ale i přes první výsledek absolvovali i druhý test. Zjistila jsem, že je to pravděpodobně kvůli jakýmsi vyhláškám, které stanovují, jaká vyšetření mají ženy v těhotenství ukazovat. Tam se jaksi na screening zapomnělo, a tak si doktoři kryjí záda, aby je pak případně "poškozené" matky nemohly žalovat...A tak, i přes svoje svědomí, nám doktoři tají informace nebo vnucují blbosti, jen aby byli krytí. Jsem znechucená :(


Sunday, October 16, 2011

6.- 8. týden - těhotenský "příznaky"

Tak nevím, jak si někdo může nevšimnout, že je těhotnej. Mě by se to asi stát nemohlo. Jsem teď tak marná, že kdybych nebyla těhotná, myslela bych si, že na něco umírám. Asi tak hodinu po tom co vstanu, už jsem zas zralá do postele. Po obědě mám takovou krizi (ztrojnásobte standarní poobědové usnínání), že mám pocit, že to do večera v práci nevydržím. No a večer můžu jít spát v šest a klidně spát až do rána. 
Všechny těhotnější kamarádky říkají, ať spím. Jenže jak to vysvětlit v práci... no nic, stejně jim to budu muset říct.
Vlastně se říká, že by se mělo těhotenství oznamovat až po 3. měsíci, kdy končí nejrizikovější část. Jenže vydržte to tak dlouho. Hlavně pokud člověk bleje a usiná na každým kroku, těžko se to tají. Taky mi vyrostly prsa, takže se nevejdu do podprsenek. Naštěstí apoň nezvracím. Ráno v metru sice trpím a někdy si říkám, že budu muset vystoupit a jít na vzduch, ale zatím jsem to vždycky vydržela.
Mimochodem, pražský porodnice dřív registrovaly hned po tom, co se zjistilo těhotenství. Čím dřív, tím líp, jinak v oblíbených porodnicích typu Apolinář, Podolí nebo Motol je to bez šance (o porodnicích víc později). Dneska je to trochu jinak, registruje se ve 14 týdnu, a to přesně 14+0. Tím výhodně eliminuj ty, co ještě stihnou potratit (promiňte mi ten cynismus, jsem taky znechucená). Pokud to nestihnete v tenhle den, máte smůlu. A i tak tam musíte být brzo ráno a stát ve frontě, protože na jeden den zaregistrují jen cca. 10 lidí... Co dodat. Pokud ale chcete rodit v Praze, nic jiného vám nezbyde.
Pořád se to snažím brát s rezervou. Přeci jen míra potratovovsti je v prvních měsících obrovská, tak abych případně nebyla zklamaná, že to nevyšlo. Zatím to ale musím zaťukat....jde to dobře.

Sunday, September 25, 2011

4. týden - jsem v tom

Je to neuvěřitelný, ale jsem v tom. Manžel se tváří, že to bylo jasný, ale já to furt nemůžu pobrat... Prostě jsem ze všech zkušeností kamarádek měla pocit, že to bude trvat aspoň pár měsíců, a ne že si jednou šoupnem a bude :)
Byli jsme na víkendu, kde jsme dost pochlastávali. Měla jsem dostat menstruaci ve čt-pá, ale jednomu dni zpoždění jsem samozřejmě nepřikládala žádnou váhu. Dělali jsme si srandu, že jsem těhotná a piju. V neděli už to manžel nevydržel a naordinoval mi těhotenský test (prý mu to bylo jasný!). Tak jsme se pro něj stavili a v neděli večer jsem ho počurala. Dvě čárky jak vyšitý, až mě to rozbrečelo. Ani nevím, jestli steskem po dosavadním životě nebo radostí nad miminkem...nebo už jsou to hormony?!? Hned mě ale samozřejmě napadlo, že se nesmíme moc radovat, protože to ještě nic neznamená a nemusí to dopadnout...hlavně manžel mě pořád usměrňuje, podle něj jsem do všeho moc hrrrr.
No každopádně jsem se hned v pondělí stavila na gyndě a potvrdilo se to. Naštěstí si plus minus pamatuju, kdy jsem měla menstruaci naposled a podle ultrazvuku to i sedí. Takže jsem těhotná od 27.7. 2011, termín máme 2.5.2012. Ježíš to je dlouhá doba. Jinak si nevybavujeme konkrétní datum, kdy jsme počali. Manžel dokonce tvrdí, že ani nebyl doma :) 
Koukám, že se budu mít dost co učit co se týče počítání těhotenství atd. Je to věda. Dostala jsem taky seznam vyšetření, co mě čekají. Příště dostanu průkazku.
Je to zvláštní pocit, protože zatím si vůbec těhotná nepřijdu. Nemám žádný příznaky. Ještě že mi vynechala menstruace, protože jinak bych nic netušila a vesele si popíjela dál.