35. týden - kleslo břicho?

Dneska ráno jsem měla zvláštní pocit. Jak by se malá stěhovala tak nějak dolů. Celý den cítím větší tlak ve spodní části břicha a v kyčlích a celkově to vypadá, že mi opravdu kleslo břicho. Je to docela brzo, ale zas na druhou stranu, je to dobře. Stejně to asi neznamená, že bych měla rodit nějak brzo. Podle posledního vyšetření tenhle týden se porod nechystá, čípek je uzavřený, stahy nemám... Tak uvidíme.
Každopádně je to moc příjemný, žebra si konečně oddechla a já taky můžu dýchat!!!
Váha +8 kg. :(
Už mě dost bolí moje plochý chodidla. Ani se jim nedivím, že trpí. Tolik kilo navíc není žádná pr...V noci když se šourám bosa na záchod, je to tak nepříjmený, že se divím jak přes den můžu normálně chodit.
Jinak si užívám mateřskou. Byla jsem na těhotenským plavání, který je sice masakr drahý, ale zato dost příjemný. Je to paráda, jak voda nadnáší a trochu ulevuje od tý tíhy břicha.
V lékárnách by měly dávat těhotnejm nějaký slevy na pastilky Rennie na pálení žáhy, žeru je po platíčkách. Docela se divím, že mě nebolí záda. Toho jsem se dopředu docela bála, protože mě bolívaj i třeba z horší matrace, ale kupodivu to zvládají.
Pro dcerušku máme až na drobnosti všechno připravený. Ještě očekávám balíčky s dětským ložním prádlem a musím sehnat kojící podprdu. 

34. týden - mateřská

Po šesti letech končím v práci a čeká mě mateřská. Zvláštní pocit...přeci jen tam člověk chodí každý den, takže je to dost nezvyk.
Na nudu si ale stěžovat nemůžu. Diář mám plnější než v práci. Kromě věcí na malou chci stihnout pořešit spoustu věcí, co se doteď odsouvaly na období, kdy bude víc času (úřady, úklid, úpravy bytu,...). No a samozřejmě kafíčka s děvčaty apod. Kdo ví, kdy po porodu bude čas a energie se s někým potkat a užít si nerušenou drbací seanci. :)
Mám vypranou a vyžehlenou první várku dětských oblečků. Je to činaný. Tak si to užívám, dokud je to zábava a ne opruz. Veřím, že třetí týden po porodu u desátý pračky poblinkaných dupaček a se řvoucí dcerou na ruce už se tak bavit nebudu.

31-33. týden - žebra

Tak malá asi spokojeně roste, protože mi začíná terorizovat žebra. Trochu jsem se lekla, jestli ta bolest není něco vážnějšího. Na pravý straně to prý může být žlučník, ale mě boli víc levá, a tam prý nic důležitýho není (srdce se asi nepočítá jako důležitý :) Takže nejspíš je to jen tím, že je pod hrudníkem málo místa. Nikdy bych si nemyslela, že budu litovat, že nemám větší hrudní koš. :))
Takže jediná doporučená poloha spaní - na boku - je passé. Budím se každou chvíli s pálivou bolestí žeber, asi jak jsou utlačený a doléhá na ně ta extra váha. Tak se mimoděk přetáčím na záda, což zas znorvozňuje manžela. Bojí se, aby se dcerunka nedusila. Asi to není ideální poloha na spaní, ale malý to, zdá se, nevadí a já se aspoň trochu vyspím.
Interval mezi čůráním se zkracuje :) v práci říkám, že až se zkrátí natolik, že nebudu schopná dojet bez zastávky do kanclu, tak budu muset na mateřskou. Už se to stejně blíží. Mám připravenej mega seznam věcí, co se musí udělat. Takže nudit se snad nebudu.
Váha +7kg.
Jinak nás čeká poslední vyšetření na gyndě a pak už pomalu kontroly v porodnici. Nějake se to nebezpečně blíží.
Dělá se mi kolostrum. Zvláštní pocit, když ještě není dítě ale už je mlíko...

30. týden - pokojíček

Tak máme postýlku a skříň. Byl to boj, hlavně se skříní. Vždycky se zařeknu, že už nikdy nekoupíme nic z Polska, že nám to nestojí za ty nervy s montováním. A vždycky zas podlehnu nějaký super výhodný slevě ve Scontu apod. :( No, s postýlkou to bylo o něco lepší, aspoň nechyběly ani nepřebývaly žádný šroubky. 

Vybrali jsme bílou se sundavacím bokem, abych k ní aspoň v začátku měla snadnej přístup na kojení.  Větší issue byla matrace. Prodává se kde co, od pár stovek až do tisíců, kokos, pohanka, pružiny,...V tom aby se prase vyznalo. Nakonec jsem na radu vybrala kokos-molitan, tak snad mě jednou dcera neprokleje, že ji bolí záda. Takže pokojíček už aspoň trochu začíná vypadat míň jako skladiště a víc jako dětský pokoj :)

Váha +5,5 kg...břicho pořád roste a roste, žáha pálí, ale nic dramatickýho. 

Na UZ ve 30. týdnu nám potvrdili, že je to holčička. Odhad váhy byl 1800g, jinak vše v normálu. Tak mě to uklidnilo. Taky nám řekli, že už je hlavou dolů, tak snad jí to vydrží a nebude se už otáčet. 

Z levýho boku mi neustále lezou nožičky a musím říct, že má malá dost sílu a je pekelně aktivní... asi bude sportovkyně.

29. týden - porodní bába

Tenhle týdne jsme se poprvé viděli s porodní bábou, kterou bychom rádi měli u porodu v Neratovicích. Doporučila nám ji kamarádka, která byla maximálně spokojená. Jako jedinou jsem ji slyšela říct, že si porod užila. Tak snad se nám povede něco podobnýho.

Porodní bába zatím zjišťovala naše a požadavky (žádný moc extra nemáme) a porovnávala je s tím, co nám může poskytnout. Před porodem nás čekají ještě další dvě schůzky, kde se trochu poznáme a budeme připravovat porodní plán. Vlastně tomu říká porodní přání, protože plán je něco, co se má přesně dodržovat a to u porodu často nejde. V Neratovicích bychom neměli narazit na to, že nám bude za porodní plán někdo nadávat a chovat se k nám s despektem, aspoň doufám. 

V rámci služby je kromě schůzek a přítomnosti u porodu taky možnost konzultací po telefonu (před porodem i po něm) a taky dvě návštěvy doma po porodu a pomoc s kojením. 

Už jsem malý našla doktorku. Podle recenzí jich není na výběr moc, co by byly milý a zároveň schopný. Vlastně jsem tady v okolí našla jen jednu, na kterou jsou vesměs pozitivní recenze. Říkala jsem si, že je ještě brzo hlásit se k pediatrovi, ale udělala jsem dobře, že jsem tam zavolala už teď (3 měsíce do termínu). Na květen nás ještě vzali, ale bylo to asi celkem těsný. Paní doktroka není nafukovací, což chápu. Dva dny po propuštění z porodnice se u ní máme hlásit.

Začala jsem nabírat, teď snad skoro kilo za poslední týden. To je docela masakr. Břicho roste a malá ještě víc, přijde mi, že se tam za chvíli nemůže vejít :) už teď jsou vidět nožižka, hlavička, zadeček...jak se tam koulí a otáčí a vždycky něco vybouluje břicho ven :)

I manžel už uznal, že je na čase začít trochu připravovat pokojíček. Tak se jdeme o víkendu podívat na nábytek, skříň a nějaký poličky, aby bylo kam dát malý věci.

28. týden - 3. trimestr

Jsem ve 28. týdnu, takže na začátku 3. trimestru. Venku je šílená zima, přes den jen okolo -15, ale mimi to asi nevadí. Tak jen doufám, že neonemocním. Teď už bych neměla žádný prášky.

Spolu s 3. trimestrem přišla zpět únava. Někdy mám pocit, že má malá uvnitř málo místa. Prý je to normální, roste skokově a pak chvíli trvá, než děloha a vnější kůže trochu povolí a doroste ji. Už mi začíná lízt pupík, kterej jsem měla celej život krásně zalezlej. To jsou změny... 

Taky jsem o víkendu udělala chybu. Strávíla jsem ho u plotny a žehlícího prnka, jako správná žena domácí. Pečení dortu bylo náročnější, než jsem čekala. A manžel už opravdu neměl co na sebe, chodil by jako vagabund, takže mi nic jinýho nezbylo. Každopádně výsledkem jsou namožený záda. Bolí tak, že bych mlátila hlavou do zdi. Holt několik hodin na nohách s pupkem už není to pravý ořechový.

Aktuální váha je +5 kg. To ujde, bála jsem se, že to bude víc. Zatím se držíme. Jen už ale začínám mít pocit, že mi brzo bude malý i těhotenský oblečení. To netuším, jak budu vypadat a co budu nosit za 3 měsíce.

 Když to ale někdo komentuje, dost mě to obtěžuje. Nesnáším komentáře typu: "jééé, to budou nejmíň dvojčata" ... člověk má v břiše cizího tvorečka, co měří přes 35 cm a má vypadat ploše?!?

Malá je vtipná. Když jsme byly na kontrole a paní doktorka se snažila poslouchat srdíčko, okopávala zevnitř místo, kde se doktorka dotýkala. Je malej vzteklounek a brásní si svůj prostor, i když se třeba opřu břichem o stůl.

Stejně je to neuvěřitelný, že mám uvnitř dalšího člověka a ani nevím, jak vypadá...chtěla jsem na 4D ultrazvuk, ale prý se mám nechat překvapit. To by byl gol, kdyby to bylo nakonec kluk. To by ho ale musel mít schovanýho nebo malýho, a to nemá po kom mít :)

Příští týden se jdeme fotit. Ráda bych měla pár vzpomínkovejch fotek. Nehledě na to, že když už jindy se nechat fotit, než když má člověk výmluvu na velký břicho a špeky nejsou vidět. :)

ISSUE TÝDNE: chůvičky
Opět se ukazuje, že co je určeno pro děti, je nesmyslně předražené. Dvoucestné chůvičky (tedy vy šlyšíte dítě, ale i dítě může slyšet vás, případně se mohou rodiče na dálku domlouvat) začínají na cca 2000,- Jednocestný jsou i levnější cca od 1000,- Kč, ale i mnohem dražší. Videochůvičky vyjdou dokonce až na 7000,-  Některý jsou dokonce kombinovaný s monitorem dechu. Značek je mrak. Takže to chce se dopředu rozhodnout, co vlastně chcete/potřebujete.
Ani pak to ale není jednuduchý. Nejhorším problémem při výběru je to, že ve většině eshopů chybí  základní informace typu dosah, napájení, počty kanálů atd. Takže asi nezbyde než se jít poradit i do kamennýho krámu. :(
Zajímavou alternativou jsou vysílačky (např. Cobra), který nejsou primárně určený jako chůvičky, ale maj funkci baby monitor. Stojí míň, protože nejsou růžový a mají delší dosah. Taky jsou odolnější a až děti trochu odrostou, budou si s nima moct hrát, takže je nevyhodíte.  Mají ale i nevýhodu. Mikrofon je primárně určený pro mluvení zpříma. Takže pokud mimi nebrečí napřímo do něj, není "chůvička" dost citlivá a nesepne. To můžete ale brát i jako plus. Dokud mimi nebrečí fest, ani o něm nevíte :)
Jak říkají zkušenější rodičové, je dobrý (pokud možno) chůvičku vyzkoušet dopedu tam, kde ji budete nejvíc používat. Tím se vyhnete tomu, že si se sousedy pořídíte stejnou a budete se nevzájem odposlouchávat. Vlastní zkušenost zatím bohužel nemám.