40. týden

Posledních pár dní jsem dělala snad všechno proto, abych vyvolala porod. Piju večer červený víno na uvolnění, tolik sexu jsme neměli za celých 9 měsíců dohromady, umyla jsem okna!!! Přemlouvám dceru, že už může, že jsme připravený...a nic. Asi to prostě přijde tak jak má.

Byli jsme v Mníšku, na Slapech i v Klánovicích. Je prodloužený víkend a je nádherně, tak proč sedět doma. Jen na noc radši jezdíme domu, kdyby něco.

Na břicho se mi vejde ne jeden půllitr, ale hned dva. Jsem oficiální velryba.

39. týden - utrpení nebo bych si měla užívat?

Dneska jsem 38+2 a už pár dní osciluju mezi tím, jestli už by bylo dobrý porodit a nebo jestli mám být vděčná, že zatím ještě můžu jít kam chci a spát celou noc (když nepočítám vstávání na čůrání). Každý ráno se vzbudím s nateklýma rukama a nohama, sotva se belhám a bolí mě celý tělo. Nohy mám jak ze šutru a děkuju za vynález tlakových punčoch. Trochu pomáhá i plavání nebo vana, ale celkově je to dost bída :( a navíc chodím jako kačena.

Pak se ale zas trochu rozhýbu a chvílema si říkám, že bych měla být vděčná, že jsem ještě 2v1 a že můžu ještě pár věcí stihout.

Asi je to tak zařízený, že musíme na konci těhotenství trpět, protože jinak by se nám do toho porodu fakt nechtělo. :)

Včera jsem měla zas pocit, že se dcerunka v břiše koulí nějak podivně a pak najednou koukám, že je snad zas o něco níž. Je to teroreticky možný, protože MUDr. říkala, že ještě není úplně dole. Tak teď už asi jo...zdá se mi, že mi doslova přes noc vylezly hemeroidy, což je dost zběsilý, když lezou ven v horizontální poloze. Co teprv budou dělat, až budu muset někam dojít?!? Takže k tomu všemu už teď nemůžu ani pohodlně sedět ani ležet, šíleně to bolí skoro v každý poloze :( Někdy mám pocit, že už to dýl nevydržím.

Škoda, že se podle toho poklesu stejně nepozná, kdy se chystá porod. Může to být pár dní a nebo taky ještě několik týdnů.... Už aby to bylo.

38. týden - čekání

38. týden probíhá celkem klidně a nic zajímavýho se neděje. Ruce a nohy otýkají, na záchod chodím každých 20 min a dny trávím úklidem, vařením a žehlením plenek a spol.

Pořídili jsme manducu na nošení, po který jsme koukali už dlouho. Není nejlevnější, tak jsme si počkali na veletržní slevu na For Kids. Doufám, že se v ní bude malý líbit. Už aby ji taky nosil tatínek, moje záda začínají mít dost. 

V pokojíčku jsem nalepila první samolepky, aby aspoň trochu vypadal míň jako skladiště a víc jako pokojíček pro miminka. 

Stále čekám na poslendí objednávku. V Malvíku mám už třetí týden objednanou přebalovací podložku a dalších pár drobností. Přestože avizují dostupnost do týdne, nějak jim to trvá :( tak snad neporodníme dřív, než to konečně přivezou. A ještě mi chybí taška na kočár...

Dcerunka se v břiše koulí a vrtí, asi trénuje. Dopoledne je klidnější, večer se vrtí víc.

Váha stále +11 kg a doufám, že už neporoste. Část z toho je snad jen zadržená voda v těch otocích a většina by mohla zůstat v porodnici.
Kontroly a monitor každý týden v porodnici už jsem sice trochu vychytala, takže tentokrát jsem tam byla jen od 8 do 9:45, což je úspěch, ale stejně mi přijdou trochu absurdní. Tenhle týden jsem se fakt nedozvěděla vůbec nic novýho.   

37. týden - otoky

Začaly mi otýkat prsty a nohy. Když se v noci nebo ráno probudím, bolí mě ruce jako bych boxovala a sotva se dobelhám do koupelny. Musela jsem sundat prstýnky, abych je uchránila před nutným přeštípnutím. Je to dost nepříjmený, začínám být i neohrabaná. Snad se to nebude moc zhoršovat. Prý se s tím nedá nic dělat, s porodem to zmizí.
Na druhou stranu jsem slyšela historky, kdy se těhotný nevejdou ani do pantoflí manžela, jak mají nateklý kotníky a nohy. Tak to zatím naštěstí není můj případ.

Jedna věc se ale s pokračujícím těhotenstvím zlepšila. Přestala jsem mít zácpu a i bez Lactulosy si normálně můžu dojít na záchod. Hurá :) člověk musí mít radost i z maličkostí.

Váha +10 kg. Teď to jde rychle nahoru...pomalu by se to mohlo zastavit.

Absolvoval jsem druhý monitor a kontrolu. Monitor jsme zvládly před 8h ráno a bylo to rychlovka, ale na doktorku jsme stejně čekaly skoro 3h. Prý nález hezký, ale porod se bezprostředně nechystá, takže nic novýho. Mína přišla paní primářce na pohmat velká, větší než těch 3000g co vyšlo v 36.t na UZ. Tak jsme podstoupili ještě jeden UZ, aby se přesně zjistila velikost miminka. No, přišel mi odfláknutější než min týden...celkově s tou přesností to asi není nic moc (prý +- 0,5 kg). Podle posledního UZ má teda dcerunka 3300g a odpovídá 37+6, to znamená, že je asi o 5 dní napřed. Takže vše v normě :) Další kontrola za týden.

36. týden - první poradna

Tak mám za sebou první poradnu v porodnici. Teda čekala jsem, že to bude na dlouho, ale předčilo to i moje nejčernější představy. Manžel mě tam hodil v 9:30 ráno, jak jsem byla objednaná na monitor. No chodbě už čekalo asi 8 těhulí. Monitor prý funguje od 8... tak nevím, jestli všechny přišly pozdě nebo jestli všechny obe´jednávají na 9:30...ale bylo to šílený. Takže s tímhle nepohodlným pupkem jsem tam na lavici seděla asi 3 hodiny. Nevěděla jsem, jak to probíhá, ale ukázalo se, že na každou potřebujou 20-30 min a mají ty monitory dva. Takže to by tak odpovídalo těm třem hodinám.

Monitor mi natočili a mezitím se mnou sestra sepsala porodopis. V podstatě po mně chtěla údaje, který jsem den předtím vyplnila do nějakých papírů, který mám v průkazce a musím je přinést k porodu...od osobních údajů až po informace o zdravotním stavu širší rodiny. No nic, aspoň mi trochu ukrátila tu nudu na monitoru.

Pak jsem si vyčekala další hodinu na doktora. Ten se mně pro změnbu opět ptal na stejný informace, i když je měl před sebou v počítači, kam je napsala ta sestra. Zajímavý...Takže v krásných 13:30 jsem byla hotová a půl dne v háji. Závěr byl jen takovej, že porod se zatím nechystá, mám přijít (na vlastní žádost) na UZ, aby změřili, jak je malá velká, a taky musím znovu na krev, protože pana doktora znepokojila informace o preventivním píchání Clexanu a prodělané tromboze. :( takže po návštěvě doktora jsem nervoznější, než jsem byla předtím :( a taky znechucená timemanagementem nemocnice v Neratovicích. Ale prý je to všude stejné.

Další věc, kterou jsem znechucená, je kvalita ložního prádla a dětských věcí vůbec. Člověk má v zásadě 2 volby. Nakupovat v obchodě, kde je dětské zboží ultra předražené, ale aspoň si ho můžete prohlédnout. A nebo nakupovat na internetu, kde je levnější, ale záhy zjistíte, že většinou pochází z Polska a je velmi nekvalitní. :( Koupila jsem přes aukro povlečení, které se mi na první pohled moc líbilo. Když ale přišlo, bylo z materiálu hrubého jak šmirglpapír a navíc po prvním vyprání naprosto ztratilo tvar. Samozřejmě bych ho mohla reklamovat, ale těžko říct, zda bych uspěla a náklady na poštovný a čas se mi tomu nechce věnovat. Za podobnou cenu jsem v jiném eshopu koupila další povlečejí (překvapení - opět z Polska). Je na tom o něco líp, ale pořád to není měkké příjmené povlečení, jaké bych si představovala pro malé miminko. Ale plyne z toho ponaučení. Příště radši nakupovat o něco dráž, u ověřených prodejců a ověřit původ.

Váha +9 kg...za chvíli mě nohy neunesou. :(
Issue týdne: kojící podprsenky
V tomhle týdnu už bych prý určitě měla mít zabaleno do porodnice. Když jsem tak procházela seznam, který jsme v Neratovicíh dostali, došlo mi, že nemám kojící podprdu. Pořád jsem to odkládala, protože vlastně nevím, jak vybrat správnou velikost. Z toho důvodu (a taky kvůli zkušenosti s povlečením) jsem se rozhodla pro kalsický obchod místo internetu. Milá paní mi poradila, že podprda se má koupit v 9. měsící, padnoucí objem a o číslo větší košíček...no tak snad se to potvrdí. Mně prsa vyrostly hned na začátku těhotenství a pak už vůbec, takže by bylo úplně jedno, jestli bych ji kupovala ve 3. nebo v 9. měsíci. Snad jen ten objem se teď možná trochu zvětšil, jak má dcera nožičky až po mýma žebrama.
Podprda stála skoro litr, tak doufám, že padne...ale je moc hezká :) další jsem koupila v Marks and Spencer, 2 za 499,- Mají je sice podivně číslovaný, dle mýho názoru čísla košíčků vůbec nesedí, ale mají celkem výběr a když je čas to vyzkoušet...

Máme za sebou taky první neplánovanou návštěvu porodnice. Před pár dněma jsem vůbec necítila pohyby. Celej den jsem malou pozorovala a ona byla extremně laxní. Normalně se koulí a okopává mně (až dost bolestivě) a teď nic. Večer jsem nevydržela a zavolala porodní asistentce a ta mi doporučila nechat si natočit monitor. Tak jsme jeli...bylo to super v tom, že tam nebyla fronta a byl tam moc milej doktor, kterej s náma diskutoval a všechno vysvětlil.
Na monitoru se objevovaly slabý stahy, ale to prý bylo asi z adrenalinu. Už jsem se chtěla divit, že by kontrakce nebolely a jen tlačily. Srdíčko miminku bije normálně, průtok pupečníkové krve taky OK, tak snad se nic neděje. Podle pana doktora není obvyklé, ale nebyly cítit pohyby y přitom všechno bylo v pořádku, ale ten den jsem prý byla už třetí. Takže asi nějaký divný počasí nebo co...asi máme meteoseinzitivní dítě. :)
Při příležitosti neplánovaný kontroly pan doktor dceru přeměřil na UZ. 36+3 má cca 3000g, nožičky a hlavičku v normě, ale prý má velký bříško (skoro na 40tt, o 3 týdny starší než zbytek). Prý by to mohlo být těhotenskou cukrovnkou a nebo nadměrnou konzumací cukru. No nevím, to by muselo mít každý druhý miminko velký bříško, s tím jak holky žerou čokoládu a sladkosti...každopádně příští týden na velkým měřícím UZ by se to mělo potvrdit nebo vyvrátit.